Co obnáší práce s daňovou evidencí: nástroje, software, legislativa
Daňová evidence eviduje skutečně přijaté peníze – příjmy a skutečně vydané peníze – výdaje. Evidují se v okamžiku zaplacení, ne v době vzniku nároku! Daňová evidence časově nerozlišuje, tím se liší od účetnictví.
Příjmy i výdaje při evidování potřebně člení, tzn., že každý výdaj i každý příjem nutno rozčlenit podle toho, zda je daňový, či nedaňový.
Pokud příjem plyne z podnikání, pak se označuje jako daňový. Pokud výdaj slouží na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které z podnikání plynou, pak jej řadíme mezi daňové.
Daňová evidence eviduje veškerý majetek vč. zásob a vč. pohledávek, eviduje i své dluhy – závazky.
Daňovou evidenci mohou vést pouze fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku a ty, které nepřesáhly obrat 25.000.000,00 Kč.
Daňovou evidenci upravuje Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů § 7b, vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 63/1991 Sb. o účetnictví.
Pro zpracování této evidence se používají účetní softwary, které automaticky data zpracovávají a zohledňují změny v legislativě. Lze použít i tabulkové procesory (např. Excel), ale zde je potřebná určitá zkušenost.
Důležité je rovněž doklady archivovat a dodržovat princip průběžných záznamů.
Pozor, je nutné oddělovat osobní a podnikatelské finance.
Pokud Vás tato problematika zajímá, využijte námi realizované kurzy a rekvalifikace:
Odkaz:
